PRAHA hrad
PRAHA – „České královské korunovační klenoty“
TRADIČNÍ LEDNOVÝ VÝLET DO HLAVNÍHO MĚSTA NĚKDEJŠÍHO ČESKÉHO KRÁLOVSTVÍ, DNES SOUČASNÉ ČESKÉ REPUBLIKY.
HRADČANY – DESTINACE NEJVĚTŠÍHO HRADNÍHO KOMPLEXU NA SVĚTĚ. DO ROKU 1784 SE JEDNALO O SAMOSTATNÉ MĚSTO (KRÁLOVSKÉ OD R. 1598). VZNIKLO VE 30- TÝCH LETECH 14. STOLETÍ JAKO TŘETÍ PRAŽSKÉ MĚSTO.
PRAŽSKÝ HRAD STOJÍ NA MÍSTĚ SKALNATÉHO OSTROHU, NA KTERÉM BYLO JIŽ V 9. STOLETÍ PŘEMYSLOVSKÉ KNÍŽECÍ HRADIŠTĚ. POSTUPNÝM ROZŠIŘOVÁNÍM SE DNES ROZLOHA HRADU UVÁDÍ V MÍŘE 7,28 HEKTARŮ. MEZI ZÁPADNÍ BRÁNOU A VÝCHODNÍ BÍLOU VĚŽÍ JE cca 570 m. ŠÍŘE SE POHYBUJE OD 100 PO 128 METRŮ. NEJSTARŠÍ KOSTELÍK BYL ZASVĚCEN PANNĚ MARII (R. 885). DRUHÝM KOSTELEM BYL SV. JIŘÍ (R. 915). TŘETÍM SVATOSTÁNKEM BYLA ROTUNDA SV. VÍTA (R. 930). KOLEM ROKU 1060 BYLA ROTUNDA ZBOURÁNA A NÁSLEDNĚ VRATISLAVEM II. (OD R. 1085 PRVNÍM ČESKÝM KRÁLEM) VYSTAVĚNA Z BÍLÉ OPUKY NOVÁ, 70 m DLOUHÁ ROMÁNSKÁ BASILIKA ZASVĚCENÁ SV. VÍTU, SV. VÁCLAVU A SV. VOJTĚCHU. TAKÉ TATO STAVBA BYLA ROZEBRÁNA A ZAČLENĚNA DO NOVÉHO VRCHOLNÉ GOTICKÉHO CHRÁMU. STAVBA NOVÉ KATEDRÁLY ZAPOČALA ZA VLÁDY KRÁLE JANA I. LUCEMBURSKÉHO A JEHO SYNA KARLA I. (OD R. 1455 CÍSAŘE KARLA IV.). ZÁKLADNÍ KÁMEN BYL POLOŽEN 21. LISTOPADU ROKU 1344. PŮVODNÍM STAVITELEM BYL MATYÁŠ Z ARRASU (1290 – 1352). NA NĚHO NAVÁZAL PETR PARLÉŘ (1332 – 1399). ON JE AUTOREM VÝCHODNÍ POLOVINY, VČETNĚ ZÁKLADŮ NOVÉ VĚŽE. V PRÁCI KRÁTCE POKRAČOVALI JEHO SYNOVÉ VÁCLAV A JAN. AVŠAK ROKU 1419 BYLY PRÁCE Z DŮVODU NASTUPUJÍCÍ HUSITSKÉ REVOLUCE, ZASTAVENY. DALŠÍ NÁZNAK V DOKONČENÍ CHRÁMU NASTAL V LETECH 1471 AŽ 1516 ZA PANOVÁNÍ KRÁLE VALDISLAVA II. JAGELONSKÉHO. NA CHRÁMU PRACOVALI BENEDIKT RIED (REJT) A HANS SPIESS. ZA FERDINANDA I. POSTAVIL BONIFÁC WOLMUTH ZÁPADNÍ HUDEBNÍ KRUCHTU, KTERÁ UZAVŘELA NEDOSTAVĚNOU KATEDRÁLU (1557 – 1560). ZA MARIE TERESIE R. 1770 BYLA ZHOTOVENA NOVÁ BAROKNÍ HELMICE JIŽNÍ VĚŽE (S 96,6 m VÝŠKY SE JEDNÁ O TŘETÍ NEJVYŠŠÍ KOSTELNÍ VĚŽ V ČECHÁCH. DOSTAVBA ZÁPADNÍ POLOVINY BYLA REALIZOVÁNA AŽ V NOVOGOTICKÉM STYLU V LETECH 1873 AŽ 1929. PLÁNY VYPRACOVALI: JOSEF MOCKER (1835 – 1899) A KAMIL HILBERT (1869 – 1933). NA VĚŽI ZAVĚŠEN ZVON ZIKMUND, NEJVĚTŠÍ A NEJTĚŽŠÍ U NÁS (PRŮMĚR 2.5 m, 13,5 t, 1549 TOMÁŠ JAROŠ) V PATŘE UNIKÁTNÍ MOSAIKA POSLEDNÍ SOUD (1370 – 72).
KATEDRÁLA JE URČENA JAKO POHŘEBIŠTĚ ČESKÝCH KNÍŽAT, KRÁLŮ, CÍSAŘŮ, JEJICH MANŽELEK A ČESKÝCH ARCIBISKUPŮ. V KAPLI SV. VÁCLAVA SE NALÉZÁ KORUNNÍ KOMNATA S KRÁLOVSKÝMI KORUNOVAČNÍMI KLENOTY. NEJVZÁCNĚJŠÍ JE ZLATÁ KORUNA (1344 – 46, 2,3 kg), DOPLNĚNÁ ŽEZLEM (1533, 1 kg), JABLKEM (1527, 0,8 kg). ČESKÁ KORUNA JE V SOUČASNOSTI ČTVRTÁ NEJSTARŠÍ DOCHOVANÁ KRÁLOVSKÁ KORUNA V EVROPĚ. KRÁLOVSKÉ KORUNOVAČNÍ KLENOTY JSOU DNES NEJCENNĚJŠÍ MOVITOU PAMÁTKOU ČESKÉ REPUBLIKY.
PO PŘÍJEZDU DO PRAHY JSME VYSTOUPILI NA SMÍCHOVĚ A JELI TRAMVAJÍ Č. 20 NA KLÁROV. ZDE JSME VYSTOUPILI A ZAŘADILI JSME SE DO FRONTY ČEKAJÍCÍCH LIDÍ NA VYSTAVENÉ KLENOTY V CHRÁMU SV. VÍTA. ČEKALI JSME AŽ DO PODVEČERA, CELKEM 6 HODIN. PROHLÍDKA KATEDRÁLY, LEBKY SV. VÁCLAVA A KLENOTŮ VYŠLA NA ¾ HODINY. POČASÍ: CELÝ DEN ZATAŽENO, MÍRNÉ SNĚŽENÍ 1° C. DOPRAVNÍM PROSTŘEDKEM BYL VLAKOVÝ RYCHLÍK BEROUNKA. POČET ÚČASTNÍKŮ: 30. SOBOTA 21. LEDNA 2023.
