Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zhůří 1937 - smutný Štědrý večer

20. 12. 2010
Smutný Štědrý den

Při silnici ze Svojše do Horské Kvildy leží opomenutá šumavská obec Zhůří, německy zvaná Haidl. Její historie začíná v první polovině 18. století a první písemný záznam o sklářských hutích na úbočí Huťské hory je z roku 1785. V době největšího rozmachu, v roce 1860, zde bylo ve dvaceti chalupách 190 lidí. Po 2. světové válce, v roce 1952 tady vznikla tajná vojenská základna, která sloužila jako pohotovostní pro vrtulníkovou letku. Kaple sv. Václava byla zbořena roce 1954.

Zhruba kilometr a půl severně od Zhůří najdeme na zalesněné Zhůřské planině na východním svahu Huťské hory (1187 m n. m.) pomníček na tragickou leteckou havárii. Stalo se to na Štědrý den roku 1937. Byly toho tehdy plné noviny po celé republice. O co vlastně šlo? Státní návladní, doktor práv Karel Flanderka se vracel z obchodního jednání v Bukurešti. Na schůzku přijel vlakem, ale vše se nějak protáhlo a tak zpáteční cesta by zapříčinila jeho absenci být doma včas na vánoční svátky. Proto se rozhodl využít k rychlejšímu návratu služeb letecké přepravy. Dopravní šestnáctimístné letadlo F-AMYD typu Wibault francouzské společnosti Air France letělo po pravidelné lince Bukurešť, Vídeň, Praha do Paříže. Po odpoledním mezipřistání ve Vídni již byl jediný cestující, kromě dvoučlenné posádky, kterou tvořil francouzský radiotelegrafista Pierre Austruc a 36. letý zkušený pilot František Lehký. Ten měl nalétáno skoro dva tisíce kilometrů, držel dva světové rekordy v létání a patřil k nejzkušenějším pilotům v Evropě. Menší technický problém s podvozkem zapříčinil pozdní odlet (15:55 hod.) a tak i začínající tma vykonala své. Počasí se zhoršovalo, pod nimi mlha, začalo sněžit a oni byli bezmála v dvoukilometrové výšce a letěli rychlostí 250 km za hodinu. Byli odkázáni jen na pozemské radiové spojení a dle propočteného času se již měli blížit ku Praze. Byli již někde u Benešova, když opět požádali ruzyňskou navigační věž o upřesnění kurzu. A tady vznikla fatální, osudová chyba pražského navigátora. Později se vyskytly jisté hypotézy, že toto rozhodnutí bylo úmyslné. Dostali povel změnit směr kurzu. Tímto nečekaným obratem místo ke Praze letěli směrem na Pasov. Najednou spatřili dole před sebou probleskovat mezi mraky světla pomyslné Prahy (Sušice a Kašperských Hor) a hladinu řeky Vltavy (Otavy), která se odrážela v okolní zasněžené krajině, které vjem světla ještě umocňovala. Jenže to byl omyl, falešná představa a oni to bohužel nevěděli. Byli v domnění, že jsou u cíle své cesty. Bohužel v těchto rozhodujících chvílích radiové spojení nefungovalo a tak se pilot rozhodl k sestupu a k přistání... Přibližně v 17:39 hodin došlo k mohutnému nárazu na zem... To již goniometrické stanice tušily a zanedlouho věděly, že se stala tragédie... A na letišti v Praze čekala na Františka Lehkého jeho žena Miroslava s desetiletým synkem a šestiletou dcerkou... Pátrání skončilo až druhý den před polednem, kdy na Boží hod našel místo dopadu hajný Seller... Obraz zkázy měl před očima určitě do konce svého života. Letadlo s uraženými křídly, vyvrácené stromy, rozbitý trup a zdemolovaná kabina, na desítky metrů rozmetané části letadla, zničená letecká pošta a další... Nejhorší pohled byl na potlučené mrtvoly... Jediné co zůstalo neporušeno, byla láhev šampaňského určena na oslavu návratu a Štědrého dne... Jen kamenný pomníček uprostřed lesa, dodnes udržovaný, nám tiše „vypráví“ tuto bolestnou tragédii... O vánočních svátcích neopomeňme tiše zavzpomínat v kruhu rodinném na své blízké, kteří již nejsou mezi námi a také i na ostatní, kteří z různých tragických příčin nemohli slavit ve svém životě víc vánočních svátků… A do nového roku vstupme s pokorou a láskou v srdci…