Zdeněk Řezníček - filatelista
Zakladatel F. I. P. bydlel v Klatovech
Tato senzační informace mnoho lidí, když ji slyší, překvapuje a mnohé ještě překvapí, neboť zakladatel Mezinárodní filatelistické federace bydlel a učil v Klatovech. A o kom je to vůbec řeč? No přece o prof. PHDr. Zdeňkovi Řezníčkovi, který byl zahraničním tajemníkem Svazu československých filatelistických spolků a byl pověřený důležitým úkolem a to, aby podepsal svým jménem za tehdejší Československou republiku zakládající listinu této, dnes významné, světové organizace. Tak se také stalo a to konkrétně v Paříži v pátek 18. června roku 1926.
Je to pro nás občany města Klatov potěšující fakt, že právě tento vášnivý sběratel „zoubkovaných pokladů“ bydlel svého času v Klatovech a učil na místním gymnáziu. Víte, že měl přezdívku „César“? Myslím, že můžeme být na tuto skutečnost právem pyšni. A jaký byl jeho život? Šťastný a nešťastný zároveň. Poté co žil normální život v nové svobodné „první“ republice, přišly s německou okupací a válkou existenční problémy. Jeho žena Hermína, rozená Pollaková byla židovské národnosti, ale přesto spolu vše dokázali překonat. Po válce, když si myslel, že ho čeká již jen spokojené a klidné stáří přišel v roce 1948 únorový puč a profesor Řezníček se rozhodl nepřistoupit na spolupráci s nastupujícím komunistickým režimem. V té době byl už ředitelem věhlasného klatovského gymnázia, tudíž na postu pro nově vytvářející se poměry velmi důležitém. Za tento odpor byl okamžitě zbaven profesorského místa a byli s manželkou násilně vystěhováni do Plánice. Zde v nevyhovujících podmínkách středověké tvrze bydleli. Jeho synové Vlastimil a Zdeněk prozřetelně před novým režimem emigrovali a dostali se až do daleké Bolívie. Rodina byla rozdělena a Řezníček vnitřně trpěl. V neděli 13. ledna roku 1957, v necelých 70. letech jeho život skončil, puklo mu srdce. Jeho manželka Hermína se vrátila do Klatov, prodala nemovitosti a deset let po smrti svého muže, 24. července 1967 dokončila svoji pozemskou cestu.
Zdeněk Řezníček se narodil v Buřenicích u Pacova ve středu 30. listopadu roku 1887 a zemřel 13. ledna 1957. To znamená, že si záhy připomeneme 60. výročí jeho úmrtí a posléze 130. výročí jeho narození. Před 10 lety, v pátek 30. listopadu 2007 moje maličkost, coby iniciátor celé akce, vystupující za občanské sdružení Klub přátel Klatovska, v součinnosti s Josefem Steinerem, předsedou klatovské pobočky Svazu českých filatelistů a ing. Zdeňkem Vítkem slavnostně odhalili na jeho domě čp. 275/III. v Kounicově ulici pamětní desku.
Tato pamětní deska je malou satisfakcí, kterou můžeme napravit křivdy spáchané minulým režimem. Bude vzpomínkou na člověka, který ctil tuto zemi, tuto republiku a vážil si ji. Dlouhá léta nesměl mít ani vlastní hrob. Jeho manželka Hermína ho nechala v Plzni zpopelnit, tak jak bylo nařízeno. Podařilo se jí urnu s popelem svého muže z kremace tajně odnést a přivést ji do Klatov. Opět tajně, za pomoci paní Hahnové a paní Peřinové, uložila urnu do hrobu svých rodičů na klatovském židovském hřbitově. Každý rok v den výročí úmrtí přinesla na hrob malou kytičku. Po její smrti tuto tradici převzal notář JUDr. Jiří Bílek (25. 1. 1919 – 22. 2. 2011), který si coby student klatovského gymnázia profesora Řezníčka velmi vážil. Splnil Hermíně Řezníčkové její přání a udržel tajemství až do svobodných let. Měl to o to těžší, neboť hřbitov byl úředně zavřený, ale přesto žádný rok nevynechal. Po roce 1990 došlo zásluhou pozůstalých rodinných příslušníků k vytvoření a umístění nové pohřební desky s jeho jménem. Takže na klatovském židovském hřbitově je pohřben člověk, co do víry křesťan, který se snažil celý život žít dle morálního desatera, a také tak žil. Slušně a lidsky…
Ivan Rubáš, leden 2017.
