Pamětní deska "Kasárna klatovských dragounů"
Unikátní pamětní dvojdeska
V sobotu 17. září 2016 v odpoledním čase proběhla v Klatovech u hlavního vchodu do vojenských kasáren v Dragounské ulici slavnostní vzpomínková akce. Účastníci zhlédli slavnostní vojenský nástup s historickou standartou místního pluku z r. 1930, část Selské jízdy a hlavní akt – odhalení pamětních desek. Ta větší žulová je vzpomínková, věnovaná památce velitelům generálu Josefu Dostálovi a plukovníku Ladislavu Nedbalovi, obětem obou totalitních režimů. Iniciátorem je historik Lukáš Kopecký a deska vznikla za většinové finanční podpory města. Byla vyvrcholením akcí v rámci Roku Františka Machníka. Ta menší pseudobronzová je informativní a upozorňuje, že vojenský areál se jmenuje – Kasárna klatovských dragounů. Iniciátorem a investorem je občanský spolek Přátelé české historie se sídlem v Klatovech.
Spolek Přátelé české historie, který se v Klatovech nezištně angažuje v osvětě a v obnově drobných památek, navázal na velkou slávu, která proběhla v sobotu 30. května 1992, kdy se znovu instaloval a odhaloval pomník Antonínu Švehlovi, a na vchod kasáren se umístila pamětní deska. Od té doby se kasárnám oficiálně říká – Kasárna klatovských dragounů. Hlavní zásluhu v této iniciativě měl MVDr. Jan Pinkas, který byl od r. 1985 předsedou Svazu klatovských dragounů. Jeho otec byl dragounem v Dobřanech a on sám v Rokycanech, coby zvěrolékař, poznal poslední koně z klatovské posádky. Tato deska byla cca po sedmi letech odcizena. Po bezmála čtvrtstoletí jsme navázali na tento odkaz, což je úžasné. V tomto směru nás podpořil JUDr. Tomáš Háša, Pinkasův zeť.
Vojenská historie v Klatovech je dlouhá. Šestý dragounský pluk hraběte Kolowrata přišel do města v roce 1762 s českými „holobrádky“ z vítězné bitvy u Křečhoře nedaleko Kolína (18. 6. 1757). Byli ubytováni v radničním dvoře za starým soudem. Časem se v Klatovech vystřídaly různé vojenské pluky, a teprve v r. 1871 znovu přišli dragouni. V císařské Vídni se rozhodlo, že v Klatovech zůstanou natrvalo. Město z pobytu trvalé vojenské posádky profitovalo, a proto se v letech 1892-93 pro ně postavily nová kasárna. Stavba proběhla během 17. měsíců a 500 lidí všech profesí mělo nad sebou jen jednoho políra. Stavělo se dle plánů stavitele Jiřího Peterláka, a stavbu samotnou měl na starosti stavitel Kotek z Plzně. Císařští dragouni se po 1. sv. válce transformovali v československou armádu a byli na svůj původ stále hrdí. Zůstali v Klatovech až do r. 1948, kdy byli bohužel zrušeni. Jen tak mimochodem, klatovským dragounem (poručíkem v záloze) byl i samotný slavný Vlasta Burian. A byl na svojí vojenskou uniformu sakra hrdý.
Ještě se vrátím k pamětní dvojdesce. Toto umělecké dílo vytvořila mladá a nadějná sochařka Zuzana Kantová z Ostřetic, absolventka AVÚ. Patří jí velké poděkování. Neméně velké poděkování patří veliteli současné posádky ppl. ing. Pavlu Vyorálkovi, poněvadž nebýt jeho souhlasu a podpory nic by z tohoto záměru nebylo. Jak zaznělo v našem projevu, šlo o ukázkovou akci několika státních a nestátních subjektů s jedním cílem - zrealizovat důstojnou akci a vytvořit jedno společné dílo. Vše bylo děláno v dobré víře a pro dobrou věc.
Na závěr bych zdůraznil, že deska „Kasárna klatovských dragounů“ byla naše nejhlavnější spolková akce v tomto roce a všem přispívajícím členům patří upřímné poděkování za darované peněžní příspěvky. Bylo potřeba našetřit 20 tisíc korun, ale výsledek stojí za to. Zase jsme obohatili klatovský veřejný prostor, takže po karafiátnících, bílém jednorožci, Janu Husovi, máme tady hrdého dragouna na koni. Možná budeme v budoucnu naší ztracenou hrdost opět potřebovat. A proto, aby jí nastávající mladá generace jednou našla, tak musíme takové věci dělat.
