Jdi na obsah Jdi na menu
 


Palachův odkaz

27. 1. 2014


Palachův odkaz

 

„Udělal jsem to proto, aby odešli Rusové“, to jsou autentická slova bezmála 21letého studenta Filosofické fakulty University Karlovy Jana Palacha, který se 16. ledna 1969 před budovou Národního muzea v Praze na Václavském náměstí upálil. Nebyla to žádná protikomunistická akce, protože o rok dříve v době tzv. Pražského jara věřila většina československého národa v ideu socialismu s lidskou tváří a v lepší budoucnost i za vedení tehdejší obrozené komunistické strany. Včetně mladé generace, kam patřil i Palach. Veškerou naději zhatily mocenské boje uvnitř této strany a staré struktury si poslaly pro pomoc. A jaká že to byla, víme všichni. Vojenská ze Sovětského svazu a dalších čtyř socialistických států. Tato pomoc však byla pro drtivou většinu národa považována za okupaci a z historického hlediska jí také byla. Jak rychlý byl spontánní odpor, tak rychlá byla rezignace obyvatelstva. Vždyť to vzdali i mnozí důstojníci Československé lidové armády a byli to vojáci…

 

Jan Palach z historie věděl, že pokud někde dlouho zůstanou cizí vojáci, tak je s tou zemí „ámen“ na hodně dlouho. Nejhorší na tom bylo, že se to stalo v době míru. Ve válce je to něco jiného… Proto přišlo protestní sebeupálení, které si v těchto dnech připomínáme. Byl třetí v evropském východním sovětském okupačním bloku a po něm byli tři desítky dalších, osm jich nepřežilo… Toto 45leté výročí si lidé vzpomínkou připomínají hlavně v Praze, Všetatech a v dalších městech. Ještě je před námi 19. leden, den jeho smrti a 25. leden, den jeho pohřbu. Takový pohřeb co měl Palach, neměl žádný „potentáta“ u nás. (Vyjma pohřbů Tomáše a Jana Masarykových). Myslím tím doopravdické lidské slzy, zklamání a smutek. A také skrytý hněv a vztek. Palach byl možná snílek, ale v každém případě morálně čistý a silný člověk. Proto je 16. leden zapsán v kalendáři jako významný den České republiky a já jsem rád, že i v Klatovech si na něho někdo vzpomněl…