Přátelé české historie

OTEVŘENÝ DOPIS

Pan

Mgr. Tomáš Petříček, Ph.D.

Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Loretánské náměstí 101/5

118 00 Praha

 Praha 2. 1. 2021

Věc: Porušování norem nejen mezinárodního práva některými činiteli „sudetsko“-německými.

Pane ministře,

v nedávných dnech se v českých médiích objevil “vánoční“ projev B. Posselta, v němž mluví o poválečném vyhnání „sudetských“ Němců z ČSR. Tvrdí, že to nebyla žádná spontánní pomsta, ale „chladnokrevně plánovaná etnická čistka.“

Autor toho výroku na jednom ze sjezdů tzv. sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL) mluvil o vyhnání ze Sudet jako o válečném zločinu, kterého jsme se měli dopustit. Vše ale bylo jinak! K přesídlení německého obyvatelstva – a to nejen v ČSR, ale také v Polsku a Maďarsku – došlo na základě rozhodnutí velmocí na Postupimské konferenci v srpnu 1945. Praktického řízení přesídlování se ujala Spojenecká kontrolní rada, která nás po provedení odsunu německého obyvatelstva hodnotila mimořádně příznivě a s velkou pochvalou!

V těchto souvislostech nelze pominout ani vyjádření H. Seehofera, tehdejšího předsedy bavorské vlády. Citujeme: „V květnu 1945 začala v Čechách jedna z největších a nejbrutálnějších etnických čistek 20. století. Sudetští Němci byli zbaveni práv, cti, stali se psanci. Vyhnáni  z jejich vlasti, země předků, která byla kolonizována Němci již 800 let. Zasáhlo to ženy, děti, starší osoby. Násilí v Ústí a Brně se staly symboly nelidskosti, utrpení, mučení a smrti. Dovolte mi, abych se vyjádřil velmi jasně: vyhnání sudetských Němců bylo a zůstává pro historii zločinem proti lidskosti, velkou a obrovskou nespravedlností.“

Od tohoto obvinění se dostáváme k dalším. SL na jednom ze svých sjezdů dokonce zasedal pod mottem „Vyhnání je genocida“. Pod podobným sloganem jednali i členové a funkcionáři rakouského landsmanšaftu.

Pokud někdo z Vašich podřízených sleduje „sudetoněmecký tisk“, zejména Sudetendeutsche Zeitung, Sudetenpost nebo Witikobrief, může se s takovými i dalšími obviněními na naši adresu hojně setkávat.

Ti, kdo sledují „sudetoněmecký tisk“, se tam mohou setkat i mnoha dalšími zvlášť závažnými představami předních činitelů SL. Jen heslovitě. Sen, který předestřel na sjezdu SL B. Posselt, o novém silném srdci Evropy, které má být vybudováno z Bavorska a bývalých zemí Rakouska-Uherska, tedy i z tzv. Českých zemí, je vlastně plánem na transformaci našeho státu na pouhou zemi nového složeného státu.

Jinde se mluví o tom, že Češi, kteří spolupracují na tomto velkém politickém díle, mají se těšit ochraně SRN. O tuto požadoval B. Posselt na sjezdu SL přímo H. Seehofera, současného spolkového ministra vnitra.

Jsou zde i případy, kdy do našich vnitřních záležitostí zjevně zasahovali někteří přední němečtí politici, včetně A. Merkelové.  Nesmíme zapomenout na dlouhodobé tažení proti tzv. Benešovým dekretům, které údajně neodpovídají evropským hodnotám, a proto musí být zrušeny. O tom opět mluví pan H. Seehofer a další.

Uvedené skutečnosti, mimo obviňování nás z válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidiích zločinů, nyní jsou mimo naší pozornost, K nim se vrátíme později.

Co těmito obviněními „naši sudetoněmečtí přátelé“ a někteří němečtí politici a ústavní činitelé říkají? Že poválečné Československo bylo dějištěm velké a mimořádně brutální čistky německého obyvatelstva. Že naši dědové a otcové jsou zločinci, dokonce i genocidní. A k tomu se Ministerstvo zahraničních věcí ČR dosud, pokud víme, veřejně nevyjádřilo. Tuto skutečnost považujeme za hrubé neplnění povinnosti, za níž odpovídá ministr zahraničních věcí, a to nejen Vy, ale i někteří dřívější Vaši rezortní kolegové Hrubé protičeské útoky spojené s porušováním mezinárodního práva i česko-německých smluv jsou dlouhodobě a daleko za červenou čarou.

Proto požadujeme, abyste:

1. Poslal ministru zahraničních věcí SRN protestní nótu proti porušování norem nejen mezinárodního práva v uvedených konkrétních případech.

2. V nótě též zdůraznil přání, aby k podobným hrubým nepravdivým protičeským útokům v budoucnosti již nedocházelo.

3. Ve svém podání požádal o poučení tzv. sudetoněmeckého landsmanšaftu, vedeného B. Posseltem, že SL je vnitroněmeckým spolkem, který nemá mezinárodní subjektivitu, a proto nemůže zasahovat do mezinárodní politiky, a to samozřejmě ani do vztahů česko-německých. 

4. Vyslovil v notě přání, aby B. Posselt se České republice a všem jejím občanům za jejich nepravdivé obviňování ze spáchání zločinů válečných, proti lidskosti, a genocidních omluvil.

V závěru si dovolujeme požádat Vás, pane ministře, aby naši diplomaté se napříště neúčastnili sjezdů či dalších aktivit SL.

Pane ministře, prosíme Vás, abyste uvedené problematice věnoval intenzivní pozornost.

Předem děkujeme, že nám na otevřený dopis věcně a v plném rozsahu našich návrhů v bodě 1 – 4 v brzké době odpovíte.

S pozdravem

PhDr. Vladimíra Vítová, Ph. D.

JUDr. Ogňan Tuleškov, v. r.

JUDr. Karel Hais, v. r.

Náš spolek Přátelé české historie se sídlem v Klatovech se k tomuto veřejnému otevřenému dopisu připojuje, neboť se dlouhodobě zaobíráme dějinami soužití Čechů a Němců od 18. století do poloviny 20. století. Známe i pozitiva a negativa soužití českého národa se silnými německými sousedy Bavory a Sasy, posléze s rakouskými Habsburky po celou dobu středověku a začátku novověku ( až do 30leté války). Zde byl národnostní problém až na třetím místě, za mocenským a náboženským aspektem, protože i naše české knížectví, následně království, patřilo do neformálního útvaru Svaté říše římské národa německého. Mnohdy se národnost vůbec neřešila. 

Chápeme a víme, že celý sudetoněmecký problém byl uměle vytvořen na politickou objednávku českých Němců a podporován německými politiky nově vzniklého německého císařství (1871). Z historického hlediska je název Sudety vázán jen k zeměpisnému označení severních hor České kotliny - v té době Hercynského lesa (od Lužice po Jeseníky). Jižní pás hor byl nazván Gabreta (od Chebu po Novohrady). Tak to zakreslil do své mapy bezmála před 2000 lety řecký učenec Klaudios Ptolemaios. Logický úsudek říká, že používat název Sudety pro příhraniční oblasti současné České republiky (platí to i pro tehdejší České království (do r. 1918) a tehdejší Československo), je přinejmenším nevědomost a nekorektnost. V horším případě se jedná o úmysl a využít tento politický kapitál pro vykořisťovatelské účely. Též pojem sudetský Němec neexistuje. Vždy jde jen o českého Němce, dle národnosti. Pokud jde o zemskou (státní) příslušnost je to otázka dané doby (příslušník knížectví, království, republiky). To samé je např. rakouský Němec, polský Němec, ruský Němec atd. 

Z historického vědění víme, že tento nově vytvořený národnostní problém byl německými politiky (v součinnosti s českými Němci) dotažen do zdárného konce, do rozbití Československé republiky. Bohudíky pro český národ, neměli Němci dostatek času na realizaci plánu na přeměnu, převýchovu a odsunu nežádoucího obyvatelstva. První etapa, která znamenala na podzim roku 1938 odsun českého obyvatelstva z příhraničí na základě podvodné Mnichovské dohody, byla sice vykonána, ale na další kroky již nebyl čas. A to z důvodu, že nacionalistické vedení Třetí říše vedené diktátorem Adolfem Hitlerem ve své zaslepenosti, rasové nadřazenosti a falešné víry ve světovládu rozpoutalo nejhorší válečný konflikt v celých dějinách lidstva - 2. světovou válku. Na té 1. světové se podíleli z poloviny. Ospravedlnit válečné hrůzy, genocidy, morální a hospodářský úpadek nelze. Proto Němci, dodnes, dělají vše proto, aby se tato jejich pravá tvář co nejméně připomínala. Proto se v současnosti aktivně angažují v multikulturním obohacení Evropské unie. Aby mohli veřejně ukazovat, že oni nejsou nacionalisté - nacisté (rasisté), ale třeba my Češi ano. 

Ten, kdo zná historii ví, že tento problém nového evropského rasismu je uměle vytvořen a opět slouží nejmocnějšímu členu Evropské unie Německé spolkové republice, k jeho mocenským cílům. K tomu patří i případná revise 2. světové války. Ne jenom oni Němci, ale i ostatní měli velký podíl na vzniku války. To je záměr, aby budoucí Evropan neviděl Němce jako viníka, ale jen jako spoluviníka, nedej Bože dokonce jako obět spiknutí Stalina a spol. Proto se ne často připomíná Postupimská dohoda z léta 1945. Tam se dohodli představitelé vítězných mocností (USA, SSSR, VB), že německy mluvící obyvatelstvo na území Československa, Polska a Maďarska bude přesunuto do německých zemí. Oficiální text zmiňuje slovo transfer, což z aglického překladu znamená přesun obyvatelstva z jedné části země do druhé. Nic víc, nic míň. Proto jakékoliv použitá slova jako odsun, vysídlení nebo vyhnání znamená ohýbání historie, úmyslnou změnu pohledu na pravou skutečnou podstatu proběhlých dějin.

Proto se připojujeme k výše zveřejněnému otevřenému dopisu, neboť stále v Německu, a také i u nás, jsou a existují mocné skupiny a vlivní politici, kteří by rádi přes tyto dva uměle vytvořené problémy (sudetští Němci a jejich odsun) dosáhli změny veřejného mínění, ale hlavně po právní stránce kontumaci Benešových dekretů. Nejde jen o prvotní získání stamiliardového majetku říšské šlechty, ale hlavně o budoucí politický vliv v České republice. Již současná politika nejen u nás, ale i v mnohých státech po celém světě ukazuje, že ekonomicky silný jedinec může být po mnoho let vůdčím politikem své země. Ještě mocnější jsou globální nadnárodní elity, které již dnes ekonomicky ovládají svět, a potřebují prostředníky k ovládnutí světa i z politické roviny. A k tomu by se jim hodila změna veřejného pohledu a historických skutečností neznalá společnost. Proto aspoň touto písemnou formou hájíme nejen české národní zájmy a práva, ale i pravou skutečnou podobu historie.