Přátelé české historie

Malý pomníček na zapomenutou leteckou tragédii

Bohužel jen málo lidí na Šumavě ví o leteckém neštěstí, které se stalo v období socialistické republiky, v roce 1963. Ještě méně lidí, možná jen pár jednotlivců zná dotyčný pomníček vybudovaný přibližně na místě dopadu letadel. Jelikož toto místo je na bavorské (německé) straně státní hranice, tak bylo a je dodnes logické, že území bylo pro naše občany tabu (zakázané). Bohužel, ale ani po r. 1989 nebyl zaregistrován nějaký větší zájem o toto místo. Možná to bylo způsobeno trochu větší vzdáleností od nějakého turistického místa v návaznosti na automobilovou dopravu a také možná malinko horší pěší dostupností.

Přesné místo se špatně určuje, pokud není zaměřené a tudíž nelze říci údaje z GPS. Pro klasické hledání musí postačit informace, že pomníček se nachází přibližně patnáct, dvacet metrů od pěšinky, která kopíruje českoněmecké státní hranice, nedaleko hraničního kamene (24 km). Z geografického hlediska se jedná o severozápadní svah Medvědí hory (Bärenlochriegel) spojené s Blatným vrchem (Plattenhausenriegel 1376 m n. m.). Na dvacátém pátém kilometru je odbočka k Roklanskému jezeru. Takže k tomuto místu je možno se dostat od Roklanské kaple nebo od Modrého sloupu.

A co vlastní událost? Byl čtvrtek 20. červen roku 1963, když z vojenského letiště v Líních u Plzně odstartovaly tři letadla směrem na Košice. Jednalo se o bitevníky MIG 15. Jako velitel letky byl určen nadporučík Josef Dostál a další dva byli nadporučík František Beran a poručík Pavol Šrotýř. Tehdy „migy“ ještě neměly radiokompas, měly jen normální obyčejný, takže se stalo, možná vinou závady kompasu, že místo na východ letěly na jih. Když se piloti dostali přes šumavské vrcholy do Německa, zjistili svůj omyl, a proto se chtěli rychle vrátit. Možná zazmatkovali, možná nenabrali potřebnou výšku, možná tam bylo něco jiného, v každém případě to pro dva z nich byly poslední chvilky života. První letěl Dostál a za ním Šrotýř a narazili do výše zmíněného kopce. Nárazy byly pochopitelně destrukční a fatální. Proč a za jakých okolností dnes již přesně nedovedeme říci. Jako třetí vzadu a s větším odstupem letěl Beran, který na poslední chvíli uviděl z oblaků vystupující horu. Měl tudíž o pár vteřin více času a tak se mu podařilo letadlo zvednout. Vystoupal hodně nad mraky, nechal se zaměřit a dovést zpátky na plzeňské letiště. Všichni tři byli povýšeni do kapitánské hodnosti, ale to těm dvou už život nevrátilo. Bohužel ani Beran svému osudu neunikl. Za osm let, přesně 4. června 1971 na MIGu 19 havaroval a při pozdní katapultáži zahynul…

Na naší krásně Šumavě, uprostřed lesů, v tichu, klidu a míru stojí kovový křížek s ukřižovaným Kristem a tabulkou s nápisem: „Es ist nur eine kurze Zeit, dann bis du in der Ewigkeit“. Což volně přeloženo znamená „je (to) jen krátký čas, potom jsi ve (na) věčnosti“. Pod touto tabulkou je ještě jedna, později přidaná s upřesňujícím textem: „Zur Erinnerung an die 2 Tschechischen Piloten die hier 1963 verunglückten“. Což opět volně přeloženo říká, že je to na památku dvou českých (správně československých) pilotů, kteří zde v r. 1963 havarovali (měli nehodu)… Je dobře, že někdo vzpomene na cizí lidská neštěstí, protože připomínat si v životě věci špatné a zlé, nás následně vlastně učí pochopit v životě to správné a dobré… A taky mít pokoru k osudu…