Jdi na obsah Jdi na menu
 


Křesadlo

23. 11. 2022

Křesadlo

Co je křesadlo? Za prvé, nástroj k rozdělování ohně. Za druhé, společenská akce, na které se oceňují dobrovolníci ze všech lidských činností, kteří svým vnitřním plamenem zapalují zájem o dobrovolné pomáhání i u ostatních lidí. Podobné akce vyzdvihující dobrovolníky jsou známé po celém světě. V České republice se oceňuje od roku 2001. Náš Plzeňský kraj se připojila ke Křesadlu v roce 2005 a první ročník se uskutečnil v březnu 2006 v Chodové Plané. Letos, 3. listopadu 2022, bohužel Křesadlo poněkud zvlhlo.

Letošní 17. ročník v rámci Plzeňského kraje dostal známku dostačující, což je v klasické škole známka 4. Prostor DEPO 2015 (bývalý areál trolejbusů), kde se konalo Křesadlo již po sedmé, je pro kulturní slavnostní ocenění, prostor vcelku nevyhovující. Předešlé ročníky probíhaly alespoň v přilehlém menším sále, kde byl klid a teplo. Tentokrát sál a celou kapacitu kavárny měla pronajatou soukromá firma, která tady realizovala firemní školení zakončené rautem. Bylo nám taktně naznačeno, abychom se tam nezdržovali. Proto bylo letošní Křesadlo pořádající agenturou DORA přesunuto do hlavní vstupní haly. Jedná se o prostředí, naprosto nevyhovující, nevhodné, doslova pro tento typ slavnostního předávání cen, urážející. Velký prostor, kde byl slyšet každý rušivý jev z okolí a hlavně zima doplněná studeným průvanem. Měřil jsem teplotu, bylo pouhých 16° C. Lidé dvě hodiny seděli v bundách na malých skládacích židličkách. Obyčejní lidé, zdarma vykonávající dobro pro druhé. Takový přístup si určitě nezasloužili. Cestu do Plzně si každý hradil sám z vlastní kapsy a svůj čas si musel ještě upravit, aby měl volno. Když akce skončila, byl jsem svědkem nového rekordu. Hala se přítomnými dobrovolníky s jejich doprovody vyprázdnila cirka do tří minut. Zůstalo jen naše kamarádské seskupení v počtu osmi osob. Asi hodinku jsme v družném a přátelském hovoru kvitovali, že se po čase vidíme a měli radost z úspěchů toho druhého.

Program celé slavnosti byl doplněný jen jedním pěveckým souborem (Čtyři tety), který měl čtyři vstupy. Jejich zpívání bylo dobré, pohodové. Byly Křesadla, kde vystoupilo cca 5 hudebních a pěveckých těles či jednotlivců z místa konání. Bylo to srdečné, neboť se chtěli pochlubit, jak to pěkně umějí. Byly i Křesadlo, kde moderátor mluvil s každým oceněným. Dnes bohužel dlouhé minuty vyplňují monology lidí pohybující se v regionální politice a úřadech, kteří hlavně mluví o svých městských a radničních sociálních programech. Proč? Nechápu. Vždyť se jedná o jejich práci a povinnost starat se o blaho obce a jejich občanů, kteří je v komunálních a krajských volbách volili. Bylo to takové laciné „plácání prázdné slámy“. Bohužel se to týkalo i Křesadel minulých. Tento nešvar lze datovat od roku 2015.

Dalším nepovedeným skutkem byly medailony oceněných. V předešlých ročnících jsem je vždy považoval za to hodně lepší v celkovém programu, když některé dovedly divákům vnést slzy do očí. Letošní natáčení bylo poměrně amatérské, asi jen na mobil, a nijak střižně zpracované. Ale přesto celkově skoro dobré. Co bylo vyloženě zničující, byla jejich zvuková prezentace. Bylo to přeřvané, nesrozumitelné, až uši trhající. Rozumět bylo tak každému třetímu slovu. Zvukař asi neměl svůj den. Přitom ozvučení mikrofonů bylo v pořádku. Dalším uspokojujícím aspektem bylo vtipné moderování a srozumitelné vyslovování mladého konferenciéra. Také musím pochválit dobrou práci a snahu přítomného mladého kolektivu, který se organizačně staral o celkový chod akce.

Samostatnou kapitolou bylo chybějící občerstvení. Každá opravdová společenská akce na toto dbá, neboť zde se vytvářejí nové pracovní a přátelské vztahy, různé vazby a projekty. A hlavně dochází k celkovému stmelení lidské vzájemnosti. Již starobylé civilizace a dodnes různé národy tisíce let dbaly a dbají na to, že když si pozvou hosty, tak jim musí dát napít a najíst. Popřípadě nabídnout i přespání. Dotovaná agentura Dora letos toto neudělala. Když jsem učinil dotaz proč, bylo mně odpovězeno, že nejsou (nebyly) peníze… Oceněných bylo 41. Každý měl k sobě doprovod, takže jednou tolik. Dobrovolníků kolem akce cca 10, plus čtyři vystupující a cca 7 hostů s doprovodem. Celkově to znamenalo připravit občerstvení pro cca 110 lidí. Pokud je akce Křesadlo v městských rukách, není problém připravit jídlo a pití v městských nebo školských zařízeních a dovést. Připravit teplý čaj, kávu, polévku či studenou kuchyň a něco menšího sladkého, vůbec není problém pro menší kuchyni v počtu tří lidí. Cenová kalkulace v obdobných případech je cca 150 Kč na osobu, to znamená i s dopravou a režií cca 20.000 Kč. Pro prezentaci města a kraje (magistrátu a hejtmanství), se jedná o kapku v moři. V této charitativní oblasti je každá politicko-veřejná prezentace vítané zviditelnění a jisté kladné body. Logicky vzato, ale při špatném výsledku i jisté body záporné…   Pokud by doopravdy nebyly potřebné peníze, můžou se dělat Křesadla v létě (v červnu), tak jak se také dělaly.

Závěrem chci napsat a upozornit, že se jedná jen a pouze o můj osobní, subjektivní názor. Přesto se neubráním pocitu, že mnohá minulá Křesadla měla více srdečných emocí…

Ivan Rubáš, listopad 2022

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

PS.

Náš spolek „Přátelé české historie“ (od r. 2009) a předešlý spolek (2006 - 2008) nominoval každoročně.

2006 – březen – pivovar Chodová Planá – Ivan Rubáš (Klatovy)                                                                        

2007 – červen – hrad Švihov – Eva a Jan Kosovi (Hifiklub Klatovy)                                                                                  

2008 – červen – hrad Klenová – Jana Tremlová (knihovna Strážov)                                                               

2009 – květen – galerie Masné krámy (Plzeň) – Miloslav Trefanec (kaplička Čínovec)                                   

2010 – květen – zámek Nebílovy – Jana Toušová (internát SŠZP Klatovy)

2011 – květen – klášter Plasy – Věra Heřmánková (senior klub Klatovy) + Ludvík Pouza (divadlo Příchovice)  

2012 – květen – zámek Spálené Poříčí – Marie Musilová (kostel Mšeno)                                                             

2013 – září – letohrádek Lochotín (Plzeň) – Jiří Běl (Přeštice, elektrárna Čenkova Pila) + Pavel Voltr (průvodcovství Tachov, Světce) + Josef Tejkal (loreta Bor)                                                                                                         

2014 – říjen – KD Peklo (Plzeň) – Jiří a Martina Mikšovští (Nečtiny)                                                                  

2015 – září – DEPO 2015 (Plzeň) – Marta Tomanová (zámeček Veselí)

2016 – září – DEPO 2015 (Plzeň) – Eva Kratochvílová + Anna Halasová (tvrz Dešenice)                                   

2017 – listopad – DEPO 2015 (Plzeň) – Petr Petr (řopíky Kladruby) + Lukáš Milota (kostel Mouřenec)      

2018 – listopad – DEPO 2015 (Plzeň) – členky útulku pro kočky (Sušice) + Petra Pavlíková (kostel Němčice)

2019 – říjen – DEPO 2015 (Plzeň) – Libor Škubal (Velhartice) + Věra Dvořáková (zahrada Myslovice)     

2020 – symbolické předávání cen – akce neuskutečněna pro celostátní Covid uzávěru                                      

2021 – říjen – DEPO 2015 (Plzeň) – Jiří Čada (divadlo Nýrsko) + Václav Moulis (muzeum H. Bříza) + Václav Drha (Velký Bor)                                                                                                                                                  

2022 – listopad – DEPO 2015 (Plzeň) – Martin Volf (muzeum, divadlo Koloveč)+ Josef Kabát (kostel Roudná)