Jdi na obsah Jdi na menu
 


Klatovská oběť srpnové okupace v roce 1968

30. 3. 2018

Oběť své zaslepené víry

 

Na začátku tohoto povídání, by bylo vhodné upřesnit titulek, ale na konci vyprávění to bude jistě bezpochyby srozumitelnější.

V meziválečném období tzv. první republiky žila v Klatovech rodina Františka Kubíka. On byl obuvníkem u klatovské pobočky firmy „Baťa“ a se svoji rodinou žil spíše chudě a nuzně. Dá se říci „pod poměry“. Sociální situace byla taková, jaká byla, tudíž od mlada zastával názory tehdejší sociální demokracie. V období hospodářské krize, která začátkem třicátých let zasáhla i naší republiku, inklinoval ke komunistické straně. Nevíme jistě, zdali byl jejím členem, ale příznivcem určitě. O jeho levicových názorech na život a na svět svědčí i fakt, že své děti ve své době nenechal ani pokřtít. Jeho manželka Marie byla dcerou Václava Touška.   Bydleli v nájmu u soukromnice Marie Menčíkové v čp. 65/III., kde se říkalo „U Šífa“. 

Kolik měli přesně dětí nevím, ale v dospělém věku jsme poznali Jaroslava a Ilju. A právě Ilja Kubíková nás bude zajímat. Narodila se 3. ledna 1931 a od mala vyrůstala v levicovém prostředí, které jí logicky zformovalo. Její otec ji imponoval, takže když „brala“ rozum, tak pochopitelně od otce. Jako dítě zažila válku se všemi dopady na civilní obyvatelstvo, a na konci války jako mladá slečna předčasně dospěla. Po válce pochopila, že její budoucnost je víra v osvoboditele z východu, z jejího milovaného Sovětského svazu. Vše co bylo ruské, respektive sovětské, bylo v jejích očích a v jejím srdci to nejlepší na celém světě. Angažovala se ve veřejném životě coby mladá adeptka Čs. svazu mládeže a následně i jako členka komunistické strany. V partnerském vztahu upřednostňovala muže, pro které byl Stalin Bohem. Takoví byli především důstojníci Československé lidové armády. A jednoho z nich, Václava Sušánka, si vzala za muže. Měli spolu tři děti a jejich jména svědčí o vzájemném porozumění k tehdejší době a k obdivu k velkému východnímu bratru. Byli to: Ilja, Naděžda, Vladimír. Sjezdila s ním několik posádek, a teprve až v druhé polovině 60tých let se usadili v Bučovicích na Moravě. Přesněji v rohovém domě čp. 181 na náměstí Rudé armády. On byl v té době docela velká „šajba“, měl hodnost podplukovníka a byl zástupcem velitele praporu pro věci politické. Hovorově řečeno „politruk“. V tragických dnech po 20. srpnu 1968 začala vojska Sovětského svazu, s vojenskou pomocí dalším socialistických států, s postupnou vojenskou okupací naší svrchované republiky. Do Bučovic se ruští vojáci dostali až v neděli 25. srpna. Když projížděli městem, jeden z nich byl tak unaven, že na obrněném transportéru usnul. Byl to sice krátký mikrospánek, ale stačilo pár vteřin a on nevědomky zmáčkl spoušť u své ostře nabité zbraně. Vyšel výstřel, který zabil kolegu ve zbrani. Velitel si myslel, že jeho posádka byla napadena kontrarevolučním nepřítelem a proto vydal rozkaz ke střelbě. Jenže to byla střelba bezhlavá, bez konkrétního cíle, při které bylo vystříleno na několik stovek kulek do všech stran. A jedna kulka si našla živý cíl. Ilja Sušánková se v ten moment skláněla nad postelí, kde ležel nemocný syn „Voloďa“, a přitom se opírala rukou o parapet okna. Ona zmíněná kulka jí ustřelila malíček a zasáhla krční míchu. Byla na místě mrtvá a spadla přímo na svého syna, který z toho měl dlouhodobý šok. Vše potvrdila o dva dny později provedená pitva. Pohřeb, který se uskutečnil v pátek 30. srpna, byl takovým menším protestem. Velitel pluku major Medřický nechal vyndat z trezoru bojovou zástavu, připnul na ní smuteční stuhu a vystavil jí ve vitríně na chodbě velitelství. Za tento čin byl později „po zásluze potrestán“. V roce 1970 byl degradován a propuštěn z armády. Podobně dopadli všichni důstojníci, kteří o zastřelení Sušánkové něco věděli a nějak se v tom angažovali. V budoucí armádě nesměl být nikdo, kdo znal pravdu…

Tato příhoda je tudíž velkou osudovou ironií, neboť zastřelená  Sušánková byla velkou obdivovatelkou komunistického Sovětského svazu, který svým rozhodnutím, poslat do cizí země své vojáky, zapříčinil její smrt.