Přátelé české historie

                         NÁVRAT BÍLÉHO JEDNOROŽCE DO KLATOV

Jak již titulek napovídá, jde o navrácení trojrozměrného symbolu slavné barokní lékárny „U Bílého jednorožce“ po bezmála sto letech. Dle dobových fotografií víme, že horní díl portálu byl na svém místě ještě před 1. světovou válkou. Na snímcích kolem roku 1920, už ho nevidíme. Dlouhá desetiletí obyvatelstvo Klatov chodilo po náměstí a občas někoho napadlo, že portál lékárny vypadá trochu nepřirozeně, prostě že mu něco chybí. A tím byl horní díl, který se nyní v naší současnosti vrátil. Sice jako replika, ale vrátil.

Barokní lékárnu v Klatovech zná skoro každý místní, ale její historii už asi ne. Nachází se na západní straně náměstí v domě čp. 149/I. a jedná se o hodnotný dům s gotickými sklepy, renesančním přízemím, barokními klenbami a empírovou nástavbou. Jedná se o měšťanský právovárečný dům, který je dnes kulturní památkou. Prokazatelně od roku 1636 je spjatý s apatykářkou živností a jménem Tobiáše Stillinga. Za časů lékárníka Štěpána Schmidta bylo této „apatyce“ (lékárně) povoleno užívat výsadu „U Bílého jednorožce“. To se psal rok 1740. Další z pozdějších majitelů, Jan Michael Firbas, po zrušení jezuitského řádu (1773) za 330 zlatých odkoupil interiér původní jezuitské klášterní lékárny a převezl ho do své lékárny. Z toho je patrno, že portál s bílým jednorožcem zde již byl. Ucelený komplex vnitřního vybavení na jednom místě je velmi vzácný a v evropském hledisku doslova skoro ojedinělý. Zhotovitelem byl člen jezuitského řádu, řezbář laik, Jan Geschwendt a vše zhotovil za pomoci kolegů v roce 1733. Z novodobé historie 20. století připomenu rodinu Jindřicha Schimanna a od roku 1928 posledního majitele (nájemce) lékárny Vladimíra Kotíka, který tady sloužil až do své smrti (1964). Však si ho ještě mnozí starší Klatované dobře pamatují. Lékárna byla v provozu až do roku 1966. V dalším roce byla lékárna přeměněna na stálou historickou expozici a portál doznal velké opravy, ale bohužel bez horního doplňku. Poslední restaurování povrchu bylo v roce 1999, ale povětrnostní vlivy za posledních 15 let udělaly své.

Občanský spolek „Přátelé české historie“ měl již v minulosti tuto vizi v paměti, ale až před třemi léty přišla vhodná chvíle navrhnout nápad s doděláním portálu a uskutečnit ho. Byly osloveny instituce, hlavně uživatel domu Galerie Klatovy/Klenová, vlastníci domu Plzeňský kraj a Dagmar Cincibuchová, Město Klatovy, Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše, památkový úsek při odboru školství a kultury, restaurátorské firmy Hrubý & Ungr, ARS Štuko a další. Prvotní jednání probíhaly od roku 2011 a od začátku bylo jasné, že pokud si návrh občanského spolku vezme za své ředitelka galerie Hana Kristová, bude vyhráno. Když dnes vidíme hotový portál v novém kabátě, tak její rozhodnutí bylo statečné a pozitivní. Velkou měrou k realizaci přispěli Dana Šillarová a Jitka Kodešová z památkové péče. „Přátelé české historie“ vyhlásili na podporu tomuto projektu celostátní veřejnou sbírku, která byla prezentovaná jak v tisku regionálních periodik, tak i na webových stránkách. Návrh se začal pomalu v úřednické podobě realizovat, a s přibývajícím časem bylo více a více jisté, že se projekt uskuteční. Bylo naším úkolem ostatní přesvědčit, že by Klatovy mohly svojí krásnou barokní lékárnou zaujmout v roce 2015 návštěvníky Plzně, coby evropského hlavního města kultury, hledající další tipy k navštívení. Tak se také koncem roku 2013 stalo. Bylo vyhlášeno výběrové řízení, portál se začal rozebírat a jeho díly odvážet do restaurátorské dílny. Veškeré práce dělala firma Aloise Větrovce „Wood Solution“ z Prahy. Je pravda, že byly určité problémy, ale celkový dojem odevzdané práce je velmi zdařilý. Jen pro informaci, hlava jednorožce je vytvořena ze sklolaminátu.

Potom přišel den „D“. Dlouho připravovaná slavnost se uskutečnila v pátek 27. června 2014 ve tři hodiny odpoledne. Hlavní slovo úvodem měla ředitelka Galerie Klatovy/Klenová Hana Kristová a po ní pronesl slavnostní řeč starosta města Klatov Rudolf Salvetr. S historií lékárny všechny přítomné seznámila vedoucí expozice lékárny Martina Salvová. Dále ještě zaznělo poděkování od mé maličkosti a potom již následoval kulturně společenský program. Dvě části mělo vystoupení pěveckého sboru LADA z Makova pod taktovkou Václava Frančíka. Jejich procítěné vlastenecké písničky jsou všeobecně známé. Však také sklidili velký potlesk. Hudební výstup hry na kytaru měl Jaroslav David a po něm následovala divadelní scénka ochotnického souboru RYNEK z Újezda u Plánice. Hlavní protagonisté Tomáš Javorský, coby apatykář Firbas, a Eva Krausová, jakožto místní měšťanka, sklidili za svůj herecký kumšt velké ovace. Všichni ocenili nápaditost a vtipnost. V rámci slavnosti byly všechny prostory galerie a barokní lékárny přístupny veřejnosti a pochopitelně zdarma. Po půldruhém hodinovém programu následovalo občerstvení a volná zábava. Všichni přítomní v onom okamžiku byli šťastní a spokojení. Zvukovou stránku akce měl na starosti Jan Libnar a o pohostinnost se staral personál zdejší kavárny „U Bílého jednorožce“ pod vedením Jana Aschenbrennera. Všichni se svých úkolů zhostili na výbornou. Zvláštní poděkování patřilo členkám spolku za domácky udělané a přichystané občerstvení. Účastníci byli obdarováni pamětnými listy a jejich počet v průběhu slavnosti byl cirka dvě stě. Celkové náklady na obnovu portálu byly vyčísleny na 550 tisíc korun a tato suma byla brána z rozpočtu galerie na každoroční údržbu. Jako malý příspěvek bylo necelých 20 tisíc z výtěžku veřejné sbírky a jako větší příspěvek byla částka 150 tisíc, který poskytlo město Klatovy ze svého „Zlatého fondu“. Z této částky se vydaly pozlacené pamětní medaile od autorské dvojice Josefa Protivy a Ivana Rubáše. Ražba se prováděla u firmy Halen ve Zlatých Horách.

Závěrem bych chtěl vyzdvihnout spolupráci a ochotu všech, kteří se na celém projektu podíleli. Věřím, že každý člověk, který se na této úspěšné akci podílel měl krásně hřejivý pocit u srdce. A pro všechny místní obyvatele města Klatov a návštěvníky z celého světa udělali něco krásného. Jedná se sice o „drobnost“, ale z hlediska jak vznikla, tak o důležitou. Nehledě na to, že bájný bílý jednorožec je nejen symbolem nevinnosti a čistoty, ale hlavně symbolem naděje. Takže každý člověk, který žije svůj život ve víře, v lásce a v naději, musí být potěšen. Projděte se po náměstí, zvedněte hlavu a podívejte se. Určitě najednou zjistíte, že je zde něco nového, krásného a věřte, že i vy pocítíte ve svém nitru jistý pocit či záchvěv něčeho pozitivního…